Falešná březost u feny
CO JE TO FALEŠNÁ BŘEZOST U FENY ?
Pokud máte doma nekastrovanou fenku, může se stát, že se najednou začne chovat apaticky, smutně a jako by jí nebylo dobře. Může přibrat na váze, začne se jí zvětšovat mléčná žláza a dokonce i začne produkovat mléko. Na první pohled to vypadá, jako kdyby byla březí, přitom si neuvědomujete žádnou situaci, kdy by mohla být v kontaktu se psem. Co se to děje?
Pokud jsme si skutečně jistí, že nemohlo dojít v žádném okamžiku k nechtěnému krytí, jedná se o tzv. falešnou březost (pseudogravidita) , která se vyskytuje poměrně hojně u nekastrovaných fen.
JAK POZNAT, ŽE MÁ FENA FALEŠNOU BŘEZOST?
Symptomy jsou více či méně podobné skutečné březosti:
Fyzické změny:
- Změny váhy (snížení z důvodu nízkého apetitu či zvýšení kvůli náhlému zvýšení chuti k jídlu)
- Zvětšení břicha
- Zvětšení mléčných žláz
- Sekrece z mléčných žláz (vodnatá/hnědavá tekutina)
- Produkce mléka
- Zvracení
- Pokles energie až letargie
- Hlenovitý výtok z pochvy
- Napodobování přípravných fází porodu
Psychické změny:
- Agresivita (vůči ostatním zvířatům či lidem)
- Deprese (odtažitost či velká závislost na majiteli)
- Neklid (včetně pokňourávání)
- Úzkost, nervozita
- Vytváření si místa pro porod (trhání papírů a dek, jejich nošení na bezpečné místo)
- Hrabání – často v kombinaci s vytvářením místa pro porod
- Schraňování hraček a jiných předmětů, starání se o ně jako o štěňata
- Olizování a vysávání si struků
Jak je vidět z tohoto výčtu, falešná březost je často těžko odlišitelná od skutečné březosti, proto je doporučitelné při jakýchkoliv pochybách vyhledat veterinárního lékaře.
CO ZPŮSOBUJE FALEŠNOU BŘEZOST?
Jedná se o stav spouštěný na základě změn v hladinách hormonů v těle feny. Když jsou ve fázi zvané estrus, jinak známé jako hárání, hladina progesteronu se zvýší. Ve chvíli, kdy hárání odezní, hladina progesteronu se snižuje a naopak se zvyšuje množství dalšího hormonu – prolaktinu. Ve chvíli, kdy toto probíhá, může dojít k hormonální nerovnováze, která vyústí ve fyziologické změny na těle feny, která si tím pádem myslí, že je březí, a proto se začne i tak chovat.
Výskyt falešné březosti je poměrně častý a nejvíce její nástup lze očekávat ve 4–6. týdnu po hárání. Příznaky březosti mohou být pozorovány až několik měsíců a mohou být velmi přesvědčivé. Další podobné symptomy mohou vyjadřovat i další onemocnění, proto je vždy vhodné navštívit veterinárního lékaře.
JAK SE FALEŠNÁ BŘEZOST DIAGNOSTIKUJE
Pro diagnostiku jsou důležité informace od majitele – kdy bylo poslední hárání, popis fyzických i psychických změn a další informace, kterých si majitel všimne. U nekastrované feny je vždy vhodné sledovat frekvenci (hlavně zvýšení) pití a močení a hlásit tuto informaci na kontrole. Pro vyloučení reálné březosti je nutné provést ultrasonografické vyšetření (USG). Březost lze s jistotou odhalit zhruba od 25. dne po nechtěném nakrytí. Vyšetření v případě negativního nálezu je vhodné zopakovat přibližně ještě za týden, pokud není jistota, že fenka skutečně byla pod dohledem 24hodin non stop. USG vyšetření také vyloučí život ohrožující onemocnění, které se po každém hárání může objevit, a tím je zánět dělohy – pyometra. Toto onemocnění se může vyskytnout u každé nekastrované feny! Veterinární lékař dále vyšetří zvětšenou mléčnou žlázu a hledá známky zánětu – mastitidy. V případě podezření na další možná onemocnění je nutná další diagnostika – odběr a vyšetření krve, rentgenologické vyšetření atp. Pokud jsou všechna vyšetření negativní a fenka není březí, jedná se skutečně o falešnou březost.
LÉČBA FALEŠNÉ BŘEZOSTI
Pokud jsou příznaky mírné, majitel by měl stav jen monitorovat a čeká, až příznaky přirozeně odezní. Nedoporučuje se mléčnou žlázu zahřívat, nebo mléko odstříkávat, tím se produkce pouze zvýší. Na zvážení je mírné chlazení mléčné žlázy, sledování, nedochází-li v nějakých oddílech mléčné žlázy k zánětu – zatvrdnutí, změna barvy, vyšší teplota, bolestivost. Je nutné zajistit, aby si fena struky neolizovala.
Dále se doporučuje snížit příjem krmiva, je-li apetit zvýšený, přidat pohybové aktivity a sebrat hračky a předměty, které si fenka vybrala za štěňata.
Pokud je laktace v mléčné žláze masivní, veterinární lékař může předepsat léčivo pro zastavení laktace. S podáváním léčiv může být spojena nevolnost, zvracení a snížení tlaku krve.
Je velmi vhodné nechat fenu vykastrovat přibližně za měsíc po odeznění falešné březosti, nejedná-li se o chovné zvíře. Tímto způsobem lze zabránit vzniku dalších falešných březostí a zejména život ohrožujícího zánětu dělohy.
PREVENCE FALEŠNÉ BŘEZOSTI
Kastrace je nejspolehlivější prevencí falešné březosti u fen. Předejde se tak zároveň i dalším problémům s vaječníky či dělohou a nedojde k zánětům mléčné žlázy. Navíc u fen vykastrovaných před prvním háráním či ihned po prvním hárání je zcela minimalizováno riziko vzniku nádorů na mléčné žláze. Pokud neplánujete na své fence chovat, doporučujeme ji nechat vykastrovat. U chovných fen doporučujeme kastraci po ukončení chovné kariéry.
SHRNUTÍ
Falešná březost je soubor příznaků, se kterými se může setkat každý majitel nekastrované feny. Zpravidla se nejedná o život ohrožující stav a lze ji dobře zvládnout. Zároveň s ní ale mohou být spojeny další obtíže, které již lékařský dohled vyžadují. Nejste-li si čímkoliv jistí, doporučujeme vyšetření u vašeho veterinárního lékaře.
Autor:
